Madagaskar

INFORMACE K CESTOVÁNÍ NA MADAGASKAR

• CESTOVNÍ DOKLAD: občané ČR potřebují cestovní pas
• VÍZA A REŽIM VSTUPU: turistická víza se vydávají na letišti v Antananarivu za poplatek 30 €. Jejich platnost je 30 dní.
• ČESKÝ ZASTUPITELSKÝ ÚŘAD: konzulární a diplomatickou působnost pro Madagaskar má na starosti Velvyslanectví v Pretorii v Jihoafrické republice
• PENÍZE: na madagaskaru se platí měnou zvanou ariary. 1 Kč je přibližně 350 MAG. Platební karty zde fungují, ale bankomaty mimo vělká města příliš nejsou. Platby kartou se rozšiřují, ale nejsou samozřejmostí. Peníze si měňte pouze v oficiálnách směnárnách nebo bankách, nikdy na ulici. Pozor na 500 € bankovky, nejsou zde akceptovány.
• DŮLEŽITÁ ČÍSLA: policie 17, záchranka 222 0040, hasiči: 18
• INTERNET A TELEFON: Roamingové poplatky za data a volání jsou velmi vysoké. Zvažte proto pořízení místní SIM karty. Wi-Fi zdarma je dostupná v hotelech a v restauracích ve velkých městech, kvalita ale nebývá vysoká. V odlehlých oblastech často chybí mobilní signál úplně.
• ELEKTŘINA: Elektrický proud je 220V/50 Hz, zásuvky jsou typu C a E, tedy není potřeba adaptér
• CELNÍ PŘEDPISY: Je možno 500 ks cigaret a 1 lahev alkoholu.

PŘÍRODA A PODNEBÍ NA MADAGASKARU

Geografie

Madagaskar, po Grónsku, Nové Guineji a Borneu čtvrtý největší ostrov na světě, leží v Indickém oceánu 400 km od jihovýchodního pobřeží Afriky. Madagaskar se rozkládá od 8 do 26 stupňů jižní šířky.

Východní pobřeží Madagaskaru tvoří prakticky přímá linie směřující do Indického oceánu. Západní pobřeží, které směřuje k Mozambickému průlivu a Africe, je více členité. Hřbet hor táhnoucí se po celé délce ostrova od severu k jihu vytváří výrazné geografické rozdělení mezi východem a západem. Podél hřebene tohoto hřbetu se rozkládá centrální vysočina, náhorní plošina s nadmořskou výškou od 750 do 1350 metrů. Tento centrální hřeben je přerušen vyššími horskými masivy ve třech oblastech: horským masivem Tsaratanana na úplném severu, masivem Ankaratra v centrální oblasti jižně od hlavního města Antananarivo a masivem Andringitra jižněji.

Centrální vysočina se vyznačuje terasovitými údolími, kde se pěstuje rýže, zasazenými mezi neúrodné kopce. Eroze zde obnažila kůru červeného lateritu, který pokrývá velkou část ostrova, a ukazuje, proč se zemi říká „Velký červený ostrov“. Směrem na východ vede z centrální vysočiny strmý sráz přes pás hustého deštného lesa do úzké pobřežní nížiny. Canal des Pangalanes, řetězec přírodních a umělých jezer propojených kanály, se táhne rovnoběžně s východním pobřežím v délce asi 480 km.

Sestup z centrální vysočiny směrem na západ je pozvolnější a vyznačuje se zbytky listnatých lesů a planinami podobnými savanám. Na jihu a jihozápadě se tyto pláně stávají zcela suchými a právě zde se nachází jedinečná trnitá poušť a proslulé baobaby.

Na severu ostrova odděluje horský masiv Tsaratanana (2876 m, nejvyšší bod Madagaskaru) Diego Suarez, jeden z největších přírodních přístavů světa, od zbytku ostrova.

Podnebí

Geografie Madagaskaru vytváří mnoho klimatických zón. Pobřežní podnebí je horké a tropické, přičemž nejvíce srážek spadne na východním pobřeží. Východní pobřeží je také nejvíce postiženo cyklony, které pravidelně zasahují ostrov a často způsobují rozsáhlé škody. Průměrné teploty na východním pobřeží dosahují v létě 30 °C a v zimě 22 °C.

Na západním pobřeží klesá množství srážek od severu k jihu. Na hlubokém jihu se nacházejí pouštní oblasti, kde ročně spadnou pouhé 2 centimetry srážek. Teploty na západním pobřeží jsou obecně o několik stupňů vyšší než na východním pobřeží.

Centrální vysočina, kde se nachází hlavní město Antananarivo, má mírnější podnebí. Jsou zde dvě hlavní roční období: letní období dešťů, které trvá přibližně od listopadu do poloviny března, a období sucha od poloviny března do října. V létě se téměř každý den vyskytují deště, často v pozdních odpoledních hodinách. Cyklóny, které mohou zasáhnout pobřežní oblasti, nedosahují na vysočinu, ale jejich vliv může způsobit delší období dešťů. Průměrná nejvyšší denní teplota v létě se pohybuje kolem 27 stupňů, přičemž horké polední slunce se střídá s obdobími deště. Noční minima se pohybují v průměru kolem 15 stupňů.

Měsíce duben, květen a září, říjen jsou velmi příjemné, s minimálními srážkami, modrou oblohou a denními teplotami kolem 21 stupňů. V zimních měsících od června do srpna je obloha často slunečná a denní maxima mohou dosáhnout 18 až 22 stupňů. Objevují se však i chladné dny, které jsou zatažené a větrné s denními maximy kolem 10 stupňů. Noční minima v zimě mohou v Antananarivu klesnout až k 5 stupňům.

Fauna a flora

Přestože Madagaskar leží v geografické blízkosti afrického kontinentu, zůstal relativně izolovaný. Díky této izolaci se asi 80 % volně žijících živočichů na ostrově nevyskytuje nikde jinde na světě. Jedinečnost zdejší fauny a flory vedla některé ekology k tomu, že Madagaskar označují za „sedmý kontinent“.

Madagaskar je domovem více než 14 883 druhů rostlin, z nichž 80 % se nevyskytuje nikde jinde. Východní část ostrova kdysi pokrývaly deštné pralesy plné palem, kapradin a bambusu. Bohužel v důsledku lidských zásahů se velká část deštných pralesů značně zmenšila. V západní části ostrova rostou sušší listnaté lesy. V těchto lesích roste endemický a ikonický baobab.

​Na Madagaskaru žije 200 druhů savců, z toho více než 100 druhů lemurů. Lemuři jsou synonymem pro Madagaskar, ale téměř všechny druhy jsou klasifikovány jako vzácné, zranitelné nebo ohrožené. Lemuři jsou starou skupinou primátů, která se v důsledku izolace Madagaskaru vyvinula pouze na jeho území. Na ostrově nebyly žádné opice, a proto lemuři neměli konkurenci. Teprve když se na Madagaskaru objevil člověk, začali být lemuři ohroženi a odhaduje se, že od příchodu člověka vyhynulo nejméně čtrnáct druhů.

Mezi další endemické savce patří obrovská mangusta pruhovaná, která žije pouze na malém území jihozápadního Madagaskaru. Je to jedna z nejvzácnějších šelem na světě. Fossa je příbuzná s mangustami a je to kočkovitý masožravý savec.

Na Madagaskaru žije přes 300 druhů ptáků, z nichž více než 60 % je endemických. Na celém ostrově je rozšířeno přibližně 266 druhů obojživelníků. Z několika málo druhů plazů, které se na Madagaskar dostaly, pochází přes 260 druhů plazů. Více než 90 % těchto plazů je pro tuto zemi jedinečných. Na Madagaskaru žijí dvě třetiny světové populace chameleonů a mnozí vědci se domnívají, že právě Madagaskar může být místem původu všech chameleonů.

Člověk má na madagaskarskou faunu a flóru zásadní vliv. Zemědělské postupy, jako je sečení a vypalování, výrazně zmenšují krajinu.

HISTORIE MADAGASKARU

Rané dějiny

Madagaskar osídlili lidé před více než 10000 lety. Další obyvatelé Madagaskaru se na ostrov přeplavili na dvojitých kánoích přes Indii a východní Afriku z Indonésie asi před 2000 lety. Lidé z vnitrozemí Afriky se tu usadili později a dnešní obyvatelé (Malgaši) mají smíšený původ. Na centrální vysočině žijí převážně kmeny austronéského původu, např. Merina, Sihanaka a Betsileo, kteří mají dominantní ekonomické postavení. Pobřeží obývají tzv. Côtiers, kmeny původem ze subsaharské Afriky. Jejich společný jazyk malgaština je velmi příbuzný indonéskému jazyku jazyku Maanjanců z Kalimantanu. Zvyky a náboženství včetně uctívání předků je směsí indonéskou a africkou.

Koloniální období

V 11. století Arabové založili na ostrově první sultanát. Jako první Evropané objevili Madagaskar Portugalci v roce 1500, v 17. století přišli Britové a Francouzi. Kvůli výhodné strategické poloze jevili o ostrov zájem také piráti. Evropští, zejména evangeličtí misionáři vyvíjeli snahu obrátit ostrovany na křesťanství, která ale až do poloviny 19. století nebyla úspěšná.

V roce 1772 dorazil do Paříže slovenský dobrodruh a cestovatel, hrabě Móric Beňovský, kde zapůsobil na krále Ludvíka XV. Ten mu nabídl místo zástupce Francie na Madagaskaru. V roce 1776 Beňovského na Madagaskaru místní kmenoví náčelníci zvolili za krále Madagaskaru (ampansacabe). Ve stejném roce se vrátil do Paříže, kde byl později na příkaz krále Ludvíka povýšen na generála, byl mu udělen vojenský Řád svatého Ludvíka a dostal doživotní rentu. Roku 1783 se obrátil na Velkou Británii, kde požádal vládu o povolení expedice na Madagaskar. V roce 1784 pověřil Beňovský J. H. Magellana svým zastupováním ve všech hospodářských a politických záležitostech na ostrově. V roce 1785 dorazil sám opět na Madagaskar, zorganizoval zde vzpouru domorodců proti francouzské osadě Foulpointe a začal budovat hlavní město s názvem Mauritanie na Cape East (nejvýchodnější bod ostrova). V roce 1786 však rozzlobené francouzské ministerstvo námořnictví poslalo na Madagaskar tajnou výpravu, která 23. května provedla překvapivý útok. Beňovský byl v boji v Mauritanii zabit.

Od 14. století existoval v oblasti vysočiny ve vnitrozemí ostrova stát Imerina, který se během 18. století za krále Andrianampoinimeriny stal hegemonem. Centrem Imeriny bylo Antananarivo, které se později stalo hlavním městem celého ostrova. Ačkoli se králové Imeriny snažili vládnout absolutisticky, svůj vliv si uchovala i lidová shromáždění zvaná Kabary. Imerinská královna Ranavalona I., vládnoucí mezi lety 1830–1861, šíření a vyznávání křesťanství zakázala a dokonce trestala smrtí. Její neteř Ranavalona II. však roku 1869 ke křesťanství konvertovala a podporovala protestantské misie na ostrově. Během 19. století si království Imerina na náhorní plošině podrobilo většinu ostrova. Roku 1885 byl vyhlášen francouzský protektorát.

V roce 1895 ostrov nadlouho ovládli Francouzi a Madagaskar se stal francouzskou kolonií. Za druhé světové války se zde v roce 1942 odehrála bitva o Madagaskar ve které Britové porazili správu Vichistické Francie, ustavili vládu Svobodné Francie a získali důležité přístavy. V roce 1947 vypuklo malgašské povstání proti Francouzům, bylo však tvrdě potlačeno. Madagaskar zůstal kolonií až do 26. června 1960, kdy získal nezávislost a stal se Malgašskou republikou. Roku 1975 byl změněn název za současný.

Madagaskarská republika

Po mírovém desetiletí profrancouzské vlády byla nedávná historie bouřlivá. V roce 1975 se během revoluce dostal k moci prezident Didier Ratsiraka jako faktický diktátor, který vyznával socialistickou protizápadní politiku. Jeho vláda znárodnila mnoho obchodů v zemi včetně těch, které vlastnili cizinci. V roce 1991 ho stávky a demonstrace přinutily přijmout demokratičtější ústavu a volby v roce 1993 přivedly k moci novou vládu v čele s prezidentem Albertem Zafym. Od roku 2002 do roku 2009 byl prezidentem Madagaskaru Marc Ravalomanana. 16. března 2009 obsadila armáda prezidentský palác a převzala moc, kterou následně předala opozičnímu vůdci Andrymu Rajoelinovi. 17. března téhož roku dosavadní prezident Ravalomanana odstoupil ze své funkce a 21. března byl inaugurován nový prezident Rajoelina.