Image by Giorgio Parravicini

VYDEJTE SE S NÁMI NA DOVOLENOU DO
OMÁNU

Autentické, cestovatelské, poznávací zájezdy a expedice do Ománu

  • Instagram
  • Facebook

PROČ BYSTE MĚLI CHTÍT JET DO OMÁNU?

Čím je Omán výjimečný a co vše tam uvidím a zažiju?

 

Sultanát Omán je pohádkové místo. Kdybychom v dnešním světě hledali stát, kam zasadit příběhy z pohádek Tisíc a jedna noc, byl by to právě Omán. Země, která si udržuje svou tradici a bohatou kulturu, je na druhou stranu velmi moderní, pokroková a tolerantní. Perla Orientu nabízí nádherné hory, hluboké rokle a údolí, nekonečnou poušť a tisíce kilometrů opuštěných pláží. Najdete tu také krásná historická města a vesnice. V rozlehlé zemi žije jen 3 miliony obyvatel, kteří jsou velmi přátelští a pohostinní. Je tu navíc naprosto bezpečno. Místní nejsou ani zvyklí zamykat si svá auta a domy. Omán je jednou z nejpřívětivějších destinací Blízkého východu. 

Jaké jsou zájezdy do Ománu s CK HAMIDI?

Jako vždy autentické a v malých skupinách do 12 cestovatelů. Zaměřujeme se jak na největší lákladla této nádherné země, tak na méně známá, ale stejně fascinující místa. Procestujeme především sever Ománu s nádhernými a divokými horami, opuštěnými plážemi, písečnými dunami a autentickými vesnicemi a městy

NAŠE ZÁJEZDY DO OMÁNU

 
Image by Adil Riyami

TO NEJLEPŠÍ Z OMÁNU

13 DNÍ

Poznávací okruh severním Ománem

  • 17.2. - 1.3.2023

cena brzy

připravujeme
 

INFORMACE O OMÁNU

Historie a zvyklosti, příroda a podnebí, jídlo, praktické informace, mapa a mnoho dalšího

ZÁKLADNÍ INFORMACE O OMÁNU

Sultanát Omán

Omán je arabský stát v jihovýchodní části Arabského poloostrova, ležící na pobřeží při Arabském moři a Ománském zálivu. Na severu sousedí se Spojenými arabskými emiráty, na jihozápadě s Jemenem a na západě se Saúdskou Arábií.

  • ROZLOHA: 309 500 km²

  • NEJVYŠŠÍ BOD: Džabal aš-Šám (2 980 m n. m.)

  • ČASOVÉ PÁSMO: +4 od českého

  • POČET OBYVATEL: 4 758 215

  • JAZYK: arabština (úřední), angličtina, balúčština, urdština

  • NÁRODNOSTNÍ SLOŽENÍ: Arabové 90%, Balúčové, Bengálci, Hindové

  • NÁBOŽENSTVÍ: ibádijovští muslimové 75 %, sunnitští a šíitští muslimové, hinduisté

  • STÁTNÍ ZŘÍZENÍ: konstituční monarchie

  • HLAVNÍ MĚSTO: Maskat (1 288 330 obyvatel)

  • VZNIK: 1971 (nezávislost na Velké Británii)

  • HLAVA STÁTU: sultán Hajsám bin Tárik Saíd

  • MĚNA: ománský rijál (OMR)

  • TELEFONNÍ PŘEDVOLBA: +968

CK HAMIDI základní informace o Ománu

INTERAKTIVNÍ MAPA OMÁNU

CK HAMIDI Interaktivní mapa Ománu

INFORMACE K CESTOVÁNÍ DO OMÁNU

  • CESTOVNÍ DOKLAD: Občané ČR potřebují pas platný alespoň 6 měsíců po plánovaném návratu! Razítko z Izraele není problém.

  • VÍZA A REŽIM VSTUPU: Ke vstupu do země je potřebné získat turistická víza. Pokud vaše cesta nepřesáhne délku pobytu 14 dnů a má pouze turistický účel, je možné získat víza zdarma na mezinárodních letištích nebo hraničních přechodech. Povinností je prokázat se rezervací hotelu, zpáteční letenkou a platným cestovním pojištěním. Pokud tuto podmínku nesplňujete, je potřeba zažádat o víza v online aplikaci https://evisa.rop.gov.om

  • ČESKÝ ZASTUPITELSKÝ ÚŘAD: Honorární konzulát Maskat a Velvyslanectví Rijád

  • PENÍZE: Většina velkých hotelů, restaurací a obchodů přijímá mezinárodní platební karty a ve městech jsou bankomaty. Přesto je Omán spíše hotovostní ekonomikou a doporučujeme mít u sebe stále její dostatek. V zemi si můžete směnit eura nebo dolary.

  • DŮLEŽITÁ ČÍSLA: Univerzální tísňová linka: 9999

  • INTERNET A TELEFON: Roamingové poplatky za data a volání jsou velmi vysoké. Zvažte proto pořízení místní SIM karty. Wi-Fi zdarma je dostupná ve většině hotelů a restaurací.

  • ELEKTŘINA: Elektrický proud je 240V/50 Hz, zásuvky jsou 2 kolíkové, kruhové a plochá vidlička bez uzemňovacího kolíku funguje bez problému. Setkat se ale můžete i se zástrčkami britského typu a proto doporučujeme cestovní adaptér.

  • CELNÍ PŘEDPISY: Je možno dovézt 2 litry alkoholu a 400 ks cigaret

CK HAMIDI Cestovní informace do Ománu
download_edited.png

BEZPEČNOST A ZVYKLOSTI V OMÁNU

Omán je velmi bezpečnou zemí a běžná kriminalita je na minimální úrovni. Také riziko teroristických útoků je zanedbatelné.

Omán je země s relativně liberálním přístupem k prosazování zásad islámského náboženství. Jedná se o jedinou zemi světa, kde je nejrozšířenější formou islámu tzv. ibadía, což je větev která není ani sunnitská ani šíitská. Muži chodí většinou v tradičních bílých hábitech s čapkou na hlavě a ženy v černém. U žen ve městech se ale toleruje běžný, evropský způsob oblečení, obecně je však doporučováno respektovat místní kulturní a náboženské tradice a vyvarovat se potenciálně urážlivých aktů, zejména během postního měsíce Ramadánu a při návštěvě významných muslimských míst. Během Ramadánu se nesmí na veřejnosti jíst, pít či kouřit.

Omán je absolutistickou monarchií v jejímž čele je už druhá generace osvícených monarchů.

Ománci jsou velmi společenští a obzvláště na venkově a v malých městech s vámi rádi prohodí pár slov nebo vás i pozvou na čaj. I běžná konverzace v obchodech nebo na ulici se většinou protáhne. V zemi žije také hodně cizinců, kteří tu pracují jako námezdní síla. Především z Indie, Pákistánu a dalších asijských zemí. I oni se k cizincům chovají velmi slušně. 

Omán má velký smysl pro pořádek a dbá o čistotu v ulicích i ochranu přírody, což pro arabské země není zrovna běžné. Jsou tu vysoké pokuty za odhazování odpadků, rozdělávání ohňů v místech, která k tomu nejsou určená, ale i plivání nebo třeba jízdu špinavým autem. Jsou tu také zakázány igelitové tašky.

Řízení v Ománu je bezproblémové. Na kvalitních silnicích se vesměs dodržují předpisy a provoz je na poměry arabského světa velmi spořádaný.

CK HAMIDI Bezpečnost a zvyklosti v Ománu

PŘÍRODA A PODNEBÍ V OMÁNU

Omán leží mezi 16° a 28° severní šířky a 52° a 60° východní délky.Většinu středního Ománu pokrývá rozsáhlá štěrková pouštní pláň, na severním a jihovýchodním pobřeží se rozkládají horské masivy, v nichž leží hlavní města země: hlavní město Maskat, Sohar a Sur na severu a Salalah na jihu a Musandam. Podnebí Ománu je horké a suché ve vnitrozemí a vlhké podél pobřeží. V minulých epochách byl Omán pokryt oceánem, o čemž svědčí velké množství zkamenělých mušlí nalezených v oblastech pouště vzdálených od moderního pobřeží.

Podnebí
Stejně jako zbytek Perského zálivu má Omán obecně jedno z nejteplejších podnebí na světě - letní teploty v Maskatu a severním Ománu dosahují v průměru 30 až 40 °C. V Ománu je málo srážek, v Maskatu spadne ročně v průměru 100 mm srážek, a to převážně v lednu. Na jihu v oblasti pohoří Dhofar poblíž Salalahu panuje podnebí podobné tropickému a od konce června do konce září se zde vyskytují sezónní srážky, které jsou důsledkem monzunových větrů z Indického oceánu, takže letní vzduch je nasycen chladnou vlhkostí a hustou mlhou. Letní teploty v Salalahu se pohybují od 20 do 30 °C, což je ve srovnání se severním Ománem poměrně chladné.

 

V horských oblastech spadne více srážek a roční úhrn srážek ve vyšších partiích Džabal Achdaru pravděpodobně přesahuje 400 mm. Nízké teploty v horských oblastech vedou jednou za několik let ke vzniku sněhové pokrývky. V některých částech pobřeží, zejména v blízkosti ostrova Masíra, někdy během roku vůbec neprší. Podnebí je obecně velmi horké, v horkém období od května do září dosahují teploty kolem 54 °C. Sucho a omezené srážky přispívají k nedostatku vody v zemi. Udržení dostatečných zásob vody pro zemědělské a domácí účely je jedním z nejpalčivějších environmentálních problémů Ománu, který má omezené obnovitelné zdroje vody.

Biodiverzita
V Ománu se vyskytují pouštní keře a pouštní trávy, které jsou běžné v jižní Arábii, ale vegetace je řídká na vnitrozemské náhorní plošině, která je z velké části tvořena štěrkovou pouští. Díky většímu množství monzunových srážek v Dhofaru a v horách je tamní porost v létě bujnější; na pobřežních rovinách Dhofaru hojně rostou kokosové palmy a v kopcích se pěstuje kadidlovník, hojný je oleandr a různé druhy akácií. Pohoří Al Hadžar je samostatnou ekoregionální oblastí, nejvyšším bodem východní Arábie s volně žijícími živočichy včetně tahra arabského.

Mezi původní savce patří levhart, hyena, liška, vlk, zajíc, přímorožec a kozorožec. Mezi ptáky patří sup, orel, čáp, drop, koroptev arabská, včelojed, sokol a pták sluneční. V roce 2001 žilo v Ománu devět ohrožených druhů savců, pět ohrožených druhů ptáků a devatenáct ohrožených druhů rostlin. Byly vydány dekrety na ochranu ohrožených druhů, včetně leoparda arabského, přímorožce arabského, gazely horské, gazely goiterské, tahra arabského, želvy zelenavé, želvy ostřížovité a želvy olivové. Arabian Oryx Sanctuary je však vůbec první lokalitou, která byla vyškrtnuta ze seznamu světového dědictví UNESCO poté, co se vláda v roce 2007 rozhodla zmenšit rozlohu této lokality o 90 %, aby uvolnila cestu těžařům ropy.

CK HAMIDI: příroda a podnebí Ománu
download_edited.png

OMÁNSKÁ KUCHYNĚ

Tradiční ománská kuchyně se točí kolem dvou hlavních jídel: šuvy a rýže biryani. Šuva je jehněčí maso vařené v jámě na ohni po dobu dvou dnů a podává se na svátek Íd, na konci ramadánu a jeden lunární měsíc po ramadánu. Je to příležitost, kdy se rodina sejde a společně jí, přičemž se sedí na polštářích. Dá se shrnout do jediného slova: sdílení, protože se nejedná o žádné talíře; každý se obsluhuje sám z velkých přetékajících táců umístěných uprostřed kruhu.

Rýže biryani, napuštěná šafránem, se podává na velkém talíři. Může se připravovat s hovězím, jehněčím, kuřecím nebo dokonce rybou (často tuňákem), která se opéká na ohni. Rýže se ochutí omáčkou z rajčat, cibule a pepře. Vše se jí s malým salátem ze syrové zeleniny. Existuje i alternativa grilování: kuřecí nebo jehněčí špízy se marinují v jogurtu a koření a poté se grilují. Rýže biryani se jí na venkovních rodinných piknicích na podložce rozložené na zemi. Najdete ji také v malých kavárnách, které se nacházejí u každé mešity, na čerpacích stanicích nebo podél silnic... Tyto restaurace nabízejí malé soukromé prostory a vy si ji můžete dopřát buď posezením na žlutooranžovém koberci, nebo zvolit variantu s sebou.

K uhašení žízně
Ománci pijí jako nápoj kolu nebo Mountain Dew, jakýsi zelený chemický nealkoholický nápoj... Oblíbili si také čerstvě vymačkané džusy... a není to tu jen obyčejný pomerančový džus! Citronovo-mátový, mangový nebo ananasový... opravdová lahůdka! 

Alkohol je zde zakázán, takže ho expati najdou v hotelových barech, které mají licenci.

Národním nápojem je ale káva, která se zde, stejně jako v jiných arabských zemí, připravuje s aromatickým kardamomem. Ke kávě se většinou podávají místní datle, jejichž je Omán významným producentem. Káva a datle jsou symbol ománské pohostinnosti. 

CK HAMIDI: ománská kuchyně

HISTORIE OMÁNU

Historie Ománu sahá až do doby 5000 let př. n. l., tedy do doby před islámem, kdy byl region Dhofar centrem obchodu s kadidlem. Dhofar byl známý tím, že se zde nacházely nejcennější kadidlovníky, a to díky krásným monzunovým obdobím, kterými byl požehnán.

Podle legend z historie Ománu bylo kadidlo z dhofárských stromů tak výjimečné, že královna ze Sáby jednou navštívila krále Šalamouna a nesla mu tekutinu z dhofárských kadidlovníků. Kvalita kadidla a strategická poloha Ománu z něj učinily centrum obchodu do oblastí Persie, Indie i Afriky.
 
V roce 1507 se Portugalci dozvěděli o výhodné obchodní poloze Ománu a vtrhli do země, aby ochránili své námořní cesty do Indie. Zaútočili na ománské přístavy a podařilo se jim kolonizovat ománská pobřežní města: Omanské ostrovy se rozrostly o další města: Maskat, Sur a Sohar. Pobřeží Ománu ovládali přibližně 150 let, dokud je místní ománské kmeny nevyhnali.  Podle historie Ománu toho po sobě Portugalci mnoho nezanechali, nicméně pozůstatky jejich koloniální architektury jsou stále patrné v mnoha historických pevnostech Ománu.
 
Ománská země získala kolem roku 1800 ekonomickou moc, protože její výhodná poloha a znalosti Portugalců jí pomohly ovládnout cizí země. Získali přístup do Íránu a Pákistánu a kolonizovali Zanzibar, Mombasu a keňské mořské pobřeží. V této době byla země známá jako Maskat a Omán a měla dva různé vůdce, sultána a imáma, ibádhistického vůdce. 

Zanzibar byl důležitým regionem ománské říše, protože ománský sultán Sa'id ibn Sultán se zde rozhodl trvale žít. Postavil zde krásné paláce a zahrady a podařilo se mu posílit ekonomiku regionu zavedením mnoha druhů koření.

Brzy po Sa'idově smrti v roce 1856 však byla oblast rozdělena mezi jeho dva syny kvůli jejich rivalitě. Jeden z nich se stal zanzibarským sultánem, zatímco druhý vládl Ománu. Toto rozdělení tedy přerušilo spojení Ománu a Zanzibaru.

 

V roce 1938 získal vládu nad Ománem nový sultán Said bin Tajmúr. Kvůli svému přesvědčení a konzervativnímu způsobu života se však Said stavěl proti změnám a oddělil Omán od světa. To mělo obrovský dopad na ekonomiku země, neboť Omán upadl do chudoby. Vzrostla negramotnost a dětská úmrtnost a obyvatelstvo se začalo proti sultánovi bouřit. Nepokoje se uklidnily, jakmile se Saidův syn Kábús zmocnil trůnu a vykázal svého otce do Londýna, kde žil až do své smrti. To znamenalo zásadní bod v dějinách Ománu. 
 
Poté, co se sultán Kábús zmocnil trůnu, došlo v zemi k hospodářskému rozmachu. Změnil název země na Sultanát Omán a posílil zemi jako celek.  Modernizoval hospodářství a Omán začal vyvážet ropu. Kvalita života lidí se výrazně zlepšila a zároveň byla nastartována jeho společenská a kulturní renesance. Příjmy z ropy byly investovány do výstavby škol, nemocnic a národní infrastruktury. Země konečně mohla využít své obchodní polohy k dalšímu růstu a zlepšení svého hospodářství.

Náboženské dějiny Ománu
Omán přijal islámské náboženství již za života proroka Mohameda. V 6. století obdrželi dva ománští králové dopis od proroka Mohameda, který je vybízel, aby konvertovali k jeho náboženství. Oba králové, Abd a Džajfar, to studovali a zvažovali, ale rychle se nechali přesvědčit a konvertovali. Brzy byl islám v Ománu přijat snadno, bez nátlaku.  To vedlo Proroka Mohameda k prohlášení: "Milosrdenství Boží budiž lidu Al Ghubaira (lidu Ománu)... Uvěřili ve mne, ačkoli mě neviděli".

 

Později Abd a Džajfar vyhnali Peršany, kteří ovládali Maskat i Omán, a dokázali sjednotit arabské kmeny v národ. Přibližně 50 let po smrti proroka Mohameda se v Ománu zformovala denominace islámu, která se nazývala Ibádí. Předcházelo sunnitské i šíitské nadvládě v obou regionech. V současnosti je Omán jedinou muslimskou zemí na světě, kde má většinu obyvatelstva ibádí.

Ibádí je hlavní formou islámu, která se stále praktikuje na Zanzibaru a v Ománu. Ibádí se od větších denominací islámu liší tím, že zavrhuje praxi qunut (určité pozice ve stoje při modlitbách). Kromě toho věří, že Bůh nebude přítomen v soudný den. Na rozdíl od sunnitů, kteří věří, že když se člověk ocitne v pekle, zůstane tam jen krátkou dobu, ibádí věří, že když se člověk ocitne v pekle, zůstane tam navždy. 

Dlouhou dobu mnoho muslimů odmítalo považovat ibádismus za součást islámu. Ve 20. století však interakce mezi ibádisty a ostatními islámskými komunitami vzrostly. Na druhou stranu ibádisté byli vždy spojeni s ostatními muslimy, i když se nejednalo o ibádisty.

Nyní, ačkoli je Omán oficiálně islámskou zemí, vychází vstříc všem náboženským skupinám. Existuje zde malá komunita indických hinduistů, kterou tvoří přistěhovalci a zahraniční občané, a také mizivé procento křesťanů. Většina kostelů a chrámů v Ománu byla postavena na pozemcích, které sultán daroval nemuslimům k uctívání. Historie Ománu prošla dlouhou cestou a postupně formovala národ do dnešní krásné podoby.

CK HAMIDI: historie Ománu