Persepolis: dávný skvost na hoře Kuh-e Rahmat, který málem nepřežil Alexandra Velikého



Máte ve svém cestovatelském hledáčku Írán? Pak zřejmě bažíte po nejrůznějších zajímavostech, jež se s touto zemí pojí. Jedním z míst, které vás pravděpodobně nadchne, jakmile se o něm dozvíte, je Persepolis.


Starověké město, jehož pozůstatky můžete i v současnosti obdivovat na hoře Kuh-e Rahmat, vzniklo za vlády achajmenovské dynastie, která na území vládla v dávné minulosti (a neví se tak docela přesně, kdy to skutečně bylo). Jisté ale je, že si tuto nejasnou dobu můžete dobře vybavit v oblasti Fárs, v antické Persidě.

Právě za vlády Achajmenovců byla Persepolis metropolí celé Perské říše, což svědčí o jejím významu. Zakladatelem města byl až třetí achaimenovský velkokrál Dareios I., a to někdy v období mezi lety 518–515 př. n. l. Dnes se setkáváme spíš s názvem města Tacht-e Džamšíd.

Podpálení města jako odplata za Athény

Bez zajímavosti není ta část dějin, která hovoří o mohutném poničení zdejších palácových budov, jejichž majestátnost je pro nás v současnosti snad až nepředstavitelná. O demolici značné části budov se tu v roce 330 př. n. l. „zasloužil“ Alexandr Veliký. Ten údajně Persepolis sám osobně podpálil. Jeho čin měl být odplatou za zničení Athén Xerxovými vojsky během řecko-perských válek, jež se odehrály v 5. stol. př. n. l.


Místa, která v Persepoli musíte vidět

Až se do Íránu vydáte, bývalou metropoli, která se nachází asi 60 kilometrů od Šírázu, při návštěvě nevynechte, o hodně byste přišli. Zdejší atmosféra je neuvěřitelná a budovy, které tu vyrostly z pískovce a nepálených cihel, musely být ve své době naprostým architektonickým skvostem. Dnes jde o jednu z největších archeologických lokalit planety.



To, co je tu k obdivování, jsou především rezidence králů a jejich součásti. Na palácovou terasu se dostanete jen ze severozápadu po dvojitém schodišti, které tu vzniklo za vlády Xerxa I. Schody vás určitě zaujmou svou „výškou“ – dosahují jen 10 nebo 11 centimetrů, a to nejspíš kvůli tehdejším procesím.


Objevte Persepolis s námi v rámci zájezdu To nejlepší z Íránu nebo Velký okruh Íránem!

Hned za schodištěm už vás uvítá Brána národů, z níž zbyla kamenná kostra a obdivuhodné sochy býků. Touto branou musel projít každý, kdo se chtěl dostat k velkokráli, a neunikl při tom registraci. Na jižní straně brány se můžete podívat na vodní nádrž, která je 2 metry vysoká a je tvořena z jednoho kusu kamene. Nádrž pravděpodobně sloužila k očistě během obřadů.

Ápádána

Na samostatné, 3 metry vysoké terasy, stojí rozlehlý palác Ápánáda. Ten sestával z hlavní čtvercové síně a šesti řad žlábkovaných sloupů po šesti kusech s mohutnými podstavci. Tento palác byl místem určeným k audiencím. V rozích budovy stávaly čtyři věže, které plnily účel skladiště a místa pro stráž.

Schodiště, po nichž se do přijímací síně vstupovalo ze severu a východu, lemují stěny s úchvatnými reliéfy, které zobrazují slavné výjevy ze zdejšího dvorského života. I díky tomu je Ápánáda tou nejvýznamnější budovou v Persepoli.



Dareiův palác


Další chloubou Persepole, jež je hodna obdivu, je Dareiův palác nebo také Tačara. Obytný palác krále Dareia I. stojí na 2,5 metru vysoké samostatné terase a hlavním prostorem tu byla obdélníková síň s 12 sloupy. Reliéfy, které se tu dochovaly, vyobrazují vojáky v boji i ty, kteří střežili královu bezpečnost, dále pak reky bojující se zvířaty nebo příšerami a postavy vazalů přinášejících tribut.


K zajímavostem paláce patří 18 okenních rámů s nápisem „kamenné rámy zhotovené pro krále Daria“, dvakrát lomené schodiště vedoucí na jižní nádvoří nebo plastiky sluhů a vojáků v médských a perských svršcích.


Xerxův palác

Do třetice paláců je tu ještě Xerxův palác neboli Hadiš. Ten býval podstatně rozlehlejší než Dareiův palác. Zrak všech přítomných se jistě nejdřív točil po velkém nádvoří, jehož součástí byl na severní straně nejspíš chrám ohně i složitě členěné místnosti. Tento prostor spojovala s druhým nádvořím čtvercová brána.


Důležité je bohaté zdobení, které se velmi podobá tomu v Dareiově paláci, i rozlehlá síň s 36 sloupy, do níž se vstupovalo rovnou z hlavního nádvoří.


Správní okrsek


Kromě rezidencí králů tvořil Persepolis i správní okrsek, jehož součástí byla nádvoří, tzv. vojenská cesta, obdélníková Nedokončená brána, kterou „zvládl“ Alexandr Veliký poničit ještě před její dostavbou, a také správní budovy, v nichž archeologové našli asi 30 tisíc hliněných tabulek s texty vypovídajícími o zakládání Persepole.



Bez zajímavosti není ani samotná Síň sta sloupů nebo budova Pokladnice, jež sloužila jako finanční centrum Perské říše.


Okolí královské rezidence


Královské rezidence jsou úchvatné, nepřehlédněte ale ani 26 metrů hlubokou cisternu, do níž se sbírala dešťová voda, která pak sloužila jako užitková a zároveň byla cisternou a sítí kanálků zadržována v období dešťů, čímž byla lokalita chráněna před záplavami. Podívat se můžete i na hrobky králů Artaxerxa II. a III. Ta první je bohatě zdobena reliéfy a nechá se obdivovat, ta druhá bohužel zůstala nedokončena.


V budově původního Xerxova harému dnes můžete navštívit vkusně vybudované, do tehdejší podoby zrekonstruované muzeum.


Není toho málo a není na co čekat. Je to zážitek!

33 zobrazení

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše