Meroe pyramids in the sahara desert Suda

VYDEJTE SE S NÁMI NA DOVOLENOU DO SÚDÁNU

Autentické, cestovatelské, poznávací zájezdy a expedice do Súdánu

  • Instagram
  • Facebook

PROČ BYSTE MĚLI CHTÍT JET DO SÚDÁNU?

Čím je Súdán výjimečný a co vše tam uvidím a zažiju?

 

Málokdo to ví, ale Súdán je země s největším počtem pyramid na světě. Tyhle fascinující dávné stavby tu narozdíl od sousedního Egypta máte možnost obdivovat téměř sami, bez davů turistů a všudypřítomných obchodníků. Súdán je neprávem opomíjenou africkou zemí, kde se můžete seznámit se starodávnými tradicemi, bohatou historií a památkamy, divokou přírodou a s přátelskými lidmi, kteří vás s úsměvem nechají nahlédnout do jejich způsobu života.

Súdán je země na kulturním pomezí arabského severu a černé Afriky, zemí černých faraonů, velbloudích trhů a nubijských zápasníků. 

Jaké jsou zájezdy do Súdánu s CK HAMIDI?

Stejně jako všechny ostatní zájezdy naší cestovky jsou i cesty do Súdánu, které pořádáme, autentické, zaměřené na poznávání místních obyvatel a pravé tváře téhle fascinující země. V malých skupinách, s českým i místním průvodcem a v přátelské atmosféře vyrazíme terénními auty k opuštěným pyramidám, pozůstatkům staré křesťanské říše, hluboko do Sahary i na řeku Nil. Budeme spát v lokálních ubytovnách, kempovat v divočině, stravovat se tam, kde místní obyvatelé. Zúčastníme se autentického súfijského rituálu. núbijského zápasu a navštívíme velbloudí trh. 

NAŠE ZÁJEZDY DO SÚDÁNU

 
Sufijský rituál Chartúm.JPG

OKRUH SEVERNÍM SÚDÁNEM

14 DNÍ

Vydejte se s námi na jedinečný poznávací zájezd expedičního charakteru do Súdánu, země s nejvíce pyramidami na světě, kde sotva potkáte jiného turistu.

  • 10.1. - 23.1.2022

89 900 Kč

INFORMACE O SÚDÁNU

Historie a zvyklosti, příroda a podnebí, jídlo, praktické informace, mapa a mnoho dalšího

 

ZÁKLADNÍ INFORMACE O SÚDÁNU

Súdánská republika

Súdán je stát na severovýchodě Afriky, nacházející se na jih od Sahary částečně v oblasti Sahelu. Hraničí s Egyptem na severu; s Libyí, Čadem a Středoafrickou republikou na západě; Jižním Súdánem na jihu a s Etiopií, Eritreou a Rudým mořem na východě

  • ROZLOHA: 1 886 068 km² (15. na světě)

  • NEJVYŠŠÍ BOD: Deriba (3 042 m n. m.)

  • ČASOVÉ PÁSMO: + 1 hodina od českého

  • POČET OBYVATEL: 37 345 935

  • JAZYK: arabština (úřední), nubijština, domorodé jazyky, angličtina

  • NÁBOŽENSTVÍ: sunitští muslimové 70%, domorodá náboženství 25%, křesťané 5%

  • STÁTNÍ ZŘÍZENÍ: federativní prezidentská republika

  • HLAVNÍ MĚSTO: Chartúm (5 185 000 obyvatel)

  • VZNIK: 1. ledna 1956 (nezávislost na Velké Británii a Egyptě) 

  • HLAVA STÁTU: prezident a předseda vlády

  • MĚNA: súdánská libra (SDG)

  • TELEFONNÍ PŘEDVOLBA: +249

CK HAMIDI: Informace o Súdánu pyramidy

INFORMACE O CESTOVÁNÍ DO SÚDÁNU

  • CESTOVNÍ DOKLAD: občané ČR potřebují cestovní pas platný alespoň 6 měsíců po odletu ze země. Razítko z Izraele je překážkou pro udělení víza a nebudete s ním vpuštěni do země.

  • VÍZA A REŽIM VSTUPU: občané ČR potřebují ke vstupu do Súdánu vízum, které musí být vyžízené předem na velvyslanectví ve Vídni, nebo na základě předschválení na letišti v Chartúmu po příletu.

  • ČESKÝ ZASTUPITELSKÝ ÚŘAD: Honorární konzulát ČR v Chartúmu; Velvyslanectví ČR v Káhiře

  • PENÍZE: v Súdánu nefungují mezinárodní platební karty pro platby u obchodníků ani pro výběry z bankomatů. Je proto potřeba si přivézt dostatečnou hotovost i s rezervou pro nečekané situace.

  • DŮLEŽITÁ ČÍSLA: policie,  záchranka a hasiči: 111

  • INTERNET A TELEFON: Roamingové poplatky za data a volání jsou velmi vysoké. Zvažte proto pořízení místní SIM karty. Wi-Fi zdarma je dostupná ve velkých hotelech a v restauracích ve velkých městech, kvalita ale nebývá vysoká. V odlehlých oblastech často chybí mobilní signál úplně.

  • ELEKTŘINA: Elektrický proud je 240V/50 Hz, zásuvky jsou typu G a pro použití je nutný cestovní adaptér

  • CELNÍ PŘEDPISY: Je možno 200 ks cigaret, ale je přísný dovoz jakéhokoliv alkoholu.

CK HAMIDI Cestovní informace o Súdánu

INTERAKTIVNÍ MAPA SÚDÁNU

CK HAMIDI Interaktivní mapa Súdánu
download_edited.png

BEZPEČNOST A ZVYKLOSTI V SÚDÁNU

Místní zákony odrážejí skutečnost, že Súdán je převážně muslimský. Měli byste vždy respektovat místní tradice, zvyky, zákony a náboženství a dávat pozor na své jednání, abyste neurazili jiné kultury nebo náboženské přesvědčení.

V Súdánu platí islámské právo šaría. Přestože ústava stanoví, že v Chartúmu se na nemuslimy právo šaría nevztahuje, měli byste počítat s tím, že se zde právo šaría bude uplatňovat. V červenci 2020 súdánské úřady změnily zákon o alkoholu tak, že povolují jeho konzumaci nemuslimům, nikoli však ve společnosti muslimů.

Od nemuslimských žen se neočekává, že budou nosit závoj nebo si zakrývat hlavu, ale měly by se oblékat skromně a respektovat místní zvyky a citlivé záležitosti.

Vždy byste u sebe měli mít doklad totožnosti s fotografií.

K veškerému fotografování je třeba oficiální povolení, které získáte v Externím informačním centru v Chartúmu (součást ministerstva informací). Nefoťte ani nepoužívejte fotoaparát mobilního telefonu v blízkosti vládních budov, vojenských zařízení, veřejných služeb (včetně čerpacích stanic) a dalších citlivých oblastí (mosty, letiště atd.). Působí zde mnoho civilně oděných příslušníků veřejné bezpečnosti.

Individuální cestování do Súdánu se nedoporučuje, ačkoliv je možné. K návštěvě památek a různých regionů jsou potřeba zvláštní povolení, které je potřeba si předem vyřídit. Na našem zájezdu se budeme vždy pohybovat v doprovodu spolehlivých průvodců a řidičů a všechna potřebná povolení budou vyžízena předem. Cestování v doprovodu je bezpečné.

Súdánci jsou velmi milí, přátelští a pohostinní a k zahraničním návštěvníkům se chovají s respektem a tolerancí. To samé očekávají samozřejmě i od nich. 

Súdánci mají tendenci identifikovat se spíše se svými kmeny než s národem. Hranice země nesledují geografické rozdělení jednotlivých kmenů, které v mnoha případech přesahují do sousedních zemí. Od získání nezávislosti se muslimové na severu snaží vytvořit národní súdánskou identitu založenou na arabské kultuře a jazyce na úkor jižních kultur. To rozzlobilo mnoho obyvatel jihu a ukázalo se, že to spíše rozděluje než sjednocuje. V rámci jihu však společný boj proti severu posloužil ke sjednocení řady různých kmenů.

CK HAMIDI Nubijský zápas

PŘÍRODA A PODNEBÍ V SÚDÁNU

Súdán leží v Africe, jižně od Egypta. Hraničí s Egyptem, Libyí, Čadem, Středoafrickou republikou, Demokratickou republikou Kongo, Ugandou, Keňou a Etiopií. Před oddělením Jižního Súdánu byl největším africkým státem. Nyní mu náleží třetí příčka. Zemí protéká řeka Bílý Nil, která se na severu vlévá do Núbijského jezera, největšího umělého jezera na světě. Severní část země tvoří poušť posetá oázami, kde je soustředěna většina obyvatelstva. Na východě se rozkládají pahorky Rudého moře, kde se vyskytuje určitá vegetace. Centrální oblast tvoří převážně vysoké písčité pláně. Jižní oblast zahrnuje pastviny a podél hranic s Ugandou Demokratickou republikou Kongo husté lesy. Jižní část země tvoří pánev odvodňovaná Nilem, dále náhorní plošina a hory, které vyznačují jižní hranici. Mezi ně patří hora Kinyeti, nejvyšší vrchol Súdánu. Na severu země jsou srážky velmi vzácné, ale na jihu hojné a období dešťů zde trvá šest až devět měsíců. Centrální oblast země má většinou dostatek srážek pro zemědělství, ale v 80. a 90. letech 20. století zde panovala sucha. V zemi žije řada volně žijících živočichů, včetně krokodýlů a hrochů v řekách, slonů (hlavně na jihu), žiraf, lvů, levhartů, tropických ptáků a několika druhů jedovatých plazů.

Hlavní město Chartúm leží na soutoku Bílého a Modrého Nilu.

Ideálním obdobím pro návštěvu Súdánu je listopad až březen, tedy suché období s teplotami kolem 25 - 30 stupni. Letní měsíce nejsou pro cestování vhodné.

CK HAMIDI Příroda v Súdánu
download_edited.png

SÚDÁNSKÁ KUCHYNĚ

Stejně jako kulturu Súdánu i jeho kuchyni ovlivnila v průběhu staletí řada vnějších vlivů, v nichž jsou patrné ozvěny západoafrické, arabské a evropské kuchyně. Příprava pokrmů bývá poměrně jednoduchá a mnoho receptů vyžaduje pouze jednu pánev, ale komplexnost chutí vychází z obratného použití různých druhů koření a bylinek. 
Stravování v Súdánu je společnou záležitostí a běžně se při každém jídle schází poměrně velká skupina rozvětvené rodiny, aby si společně pochutnali na jídle ze súdánské seniyya - velkého kulatého kovového talíře, na který se ukládají všechny společné pokrmy - a vyměnili si novinky z daného dne. Společné posezení u jídla je také symbolem jednoty a míru v Súdánu, kde výraz "jedli jsme společně" znamená "všechno je mezi námi v pořádku". 
 
Snídaně 
V Súdánu se snídá často poměrně vydatně a na výběr je několik různých pokrmů. Recepty mají tendenci vykazovat jistou podobnost s tradičními snídaňovými jídly Blízkého východu, jako jsou jednoduché omelety připravené třeba s trochou nakrájené zeleniny nebo ful medames, klasické husté dušené fazole, které se v Súdánu často podávají s rajčaty, cibulí, nadrobenou fetou nebo vejci uvařenými natvrdo.

Kisra a mulla
Nejoblíbenějším slavnostním pokrmem v Súdánu je syté dušené maso známé jako mullah, které je ochucené velkým množstvím cibule a česneku, arašídovým máslem a rajčaty. V některých receptech se používá také okra nebo jogurt. Po uvaření se guláš mullah často rozmixuje, aby měl hladkou konzistenci, a nabírá se kousky kisry, typické súdánské placky, která se připravuje z těsta z mouky a ghí, které se tence rozetře na plochou mřížku podobně jako palačinka. Tyto dva pokrmy se často podávají společně jako hlavní jídlo súdánské kuchyně seniyya.

Tamayya
Tyto fava nebo cizrnové lívance jsou stejné jako falafel, ale v Súdánu se jim říká Tamayya. Jakmile se cizrna nebo fava fazole znovu hydratují a rozemelou na drobivou pastu, kuchař přidá kmín, koriandr, česnek, sůl a citronovou šťávu, z pasty vyválí malé kuličky nebo placičky a usmaží je dozlatova. Ty se často podávají v sendviči nebo s dipy.

Sladké pochoutky
Kromě sušeného ovoce, jako jsou datle a meruňky, si Súdánci pochutnávají na jemném smaženém pečivu, které se z hladkého těsta vytvaruje do tvaru kosočtverců a trojúhelníků, usmaží a posype cukrem - podobně jako koblihy. Další oblíbenou pochoutkou je basboosa, sladký koláč z krupice. Mukhbaza je sladký dezert ze strouhanky smíchané s rozmačkaným banánem a místním medem.

Nápoje
K typickým súdánským nápojům patří zředěný nápoj s příchutí tamarindu a červený ibiškový čaj, ale také káva nebo čaj připravovaný po súdánsku s přídavkem skořice a cukru, který zahřeje a okoření. Voda z kohoutku není obvykle bezpečná k pití a alkohol je zakázán. Místní lihoviny a pivo sice existují, ale trest za přistižení při jejich pití je přísný, takže je lepší se alkoholu během pobytu v Súdánu zcela vyhnout.

Typická jídla
Mezi další oblíbená jídla, která byste mohli ochutnat, patří Goraasa be Dama, což je dušené hovězí maso s čerstvými rajčaty a zeleným pepřem, kterému dodává hloubku chuti přidání kardamonu a skořice; Kawari, což je polévka připravená vařením kopyt skotu nebo ovcí a ochucená vybranou zeleninou; nebo Fassikh, což je kombinace ryb, koření a rajčat vařených společně, aby ryby získaly krásnou kořeněnou chuť.

CK HAMIDI Sudánská kuchyně.jpg

HISTORIE SÚDÁNU

Starověk a středověk

První známou civilizací, která obývala oblast dnešního Súdánu, byli Meroité, kteří žili v oblasti mezi řekami Atbara a Nil od roku 590 př. n. l. do roku 350 př. n. l. , kdy bylo město Meroe vypleněno Etiopany. Přibližně v této době se v oblasti dostala k moci tři křesťanská království - Nobatia, Makurra a Alwa. O několik set let později, v roce 641, přišli Arabové a přinesli s sebou islámskou víru. Podepsali s křesťany smlouvu o mírovém soužití, ale během následujících sedmi století křesťanství postupně vymíralo, protože do oblasti přicházelo stále více Arabů a získávalo konvertity. V roce 1504 přišli Funjové a zahájili vládu, která trvala téměř tři století. Ta byla známá jako Černý sultanát. Funjští vládci konvertovali k islámu a jejich dynastie se postarala o rozšíření tohoto náboženství po celé oblasti.

Otrokářství

Během 19. století se v regionu rozrostl obchod s otroky. Dlouho zde existoval systém domácího otroctví, ale v 19. století začali Egypťané odvádět súdánské otroky na práci jako vojáky. Také evropští a arabští obchodníci, kteří do oblasti přicházeli za slonovinou, vytvořili trh s otroky. To rozvrátilo kmenové a rodinné struktury a téměř zcela zlikvidovalo několik slabších kmenů. Obchod s otroky byl nakonec zrušen až ve dvacátém století.

Egyptská a Britská nadvláda

V roce 1820 vtrhl do Súdánu Egypt, který byl v té době součástí Osmanské říše, a vládl zde šedesát let, dokud se v roce 1881 neujal vlády súdánský vůdce Muhammad Ahmed, známý jako Mahdí neboli "zaslíbený".

Když Britové v roce 1882 převzali kontrolu nad Egyptem, obávali se Mahdího rostoucí moci. V bitvě u Šajkánu v roce 1883 stoupenci súdánského vůdce porazili Egypťany a jejich britské podpůrné jednotky. V roce 1885 Mahdího vojska porazila Egypťany a Brity ve městě Chartúm. Mahdí zemřel v roce 1885 a jeho nástupcem se stal Chalífa Abdulláhí.

V roce 1896 Britové a Egypťané znovu vtrhli do Súdánu a v roce 1898 porazili Súdánce v bitvě u Omdurmánu. Jejich kontrola nad oblastí trvala až do roku 1956. V roce 1922 přijali Britové politiku nepřímé vlády, v jejímž rámci byla kmenovým vůdcům svěřena odpovědnost za místní správu a výběr daní. To Britům umožnilo zajistit si nadvládu nad celou oblastí tím, že zabránili vzestupu národní osobnosti a omezili moc vzdělaných Súdánců z měst.

V průběhu 40. let 20. století nabývalo v zemi na síle hnutí za nezávislost. Vznikl Kongres absolventů, orgán zastupující všechny Súdánce s vyšším než základním vzděláním, jehož cílem byl nezávislý Súdán.

Nezávislost, 2 občanské války, rozdělení země

V roce 1952 byl egyptský král Farúk svržen a nahrazen prosúdánským generálem Neguíbem. V roce 1953 britsko-egyptští vládci souhlasili s podpisem tříleté přípravy na nezávislost a 1. ledna 1956 se Súdán oficiálně stal nezávislým.

Během následujících dvou let se vláda několikrát vyměnila a hospodářství se po dvou neúrodách bavlny ocitlo v krizi. Kromě toho rostla nespokojenost na jihu; region nesnášel své nedostatečné zastoupení v nové vládě. (Z osmi set pozic bylo pouze šest obsazeno jižany.) Povstalci zorganizovali partyzánskou armádu nazvanou Anya Nya, což znamená "hadí jed".

V listopadu 1958 se vlády chopil generál Ibrahim Abboud, který zakázal všechny politické strany a odbory a nastolil vojenskou diktaturu. Během jeho vlády rostla opozice a zakázané politické strany se spojily do Sjednocené fronty. Tato skupina spolu s Profesní frontou složenou z lékařů, učitelů a právníků donutila Abbúda v roce 1964 odstoupit. Jeho režim byl nahrazen parlamentním systémem, ale tato vláda byla špatně organizovaná a oslabená probíhající občanskou válkou na jihu země.

V květnu 1969 se vlády opět ujala armáda, tentokrát pod vedením Jaafara Nimeiriho. Během 70. let súdánská ekonomika rostla díky zemědělským projektům, novým silnicím a ropovodu, ale narůstaly také zahraniční dluhy. V následujícím desetiletí se ekonomická situace Súdánu zhoršila, když sucho v roce 1984 a války v Čadu a Etiopii přivedly do země tisíce uprchlíků, což zatížilo již tak omezené zdroje země. Nimeiri byl původně otevřený vyjednávání s jižními povstalci a v roce 1972 mírová dohoda z Addis Abeby prohlásila jižní region za samostatnou entitu. V roce 1985 však tuto nezávislost zrušil a zavedl nové zákony založené na přísném výkladu islámského zákoníku.

V roce 1985 armáda sesadila Nimeiriho a vládla následující čtyři roky, dokud se vlády neujala Rada revolučního velení (RCC) pod vedením generála Omara Hassana Ahmeda al-Bašíra. RCC okamžitě vyhlásila výjimečný stav. Zrušila Národní shromáždění, zakázala politické strany, odbory a noviny a zakázala stávky, demonstrace a všechna další veřejná shromáždění. Tato opatření přiměla OSN, aby v roce 1992 přijala rezoluci vyjadřující znepokojení nad porušováním lidských práv. Následujícího roku byla vojenská vláda rozpuštěna, ale generál Bašír zůstal u moci jako súdánský prezident.

Vnitřní konflikt mezi severem a jihem pokračoval a v roce 1994 vláda zahájila ofenzívu tím, že odřízla pomoc jihu z Keni a Ugandy, což přimělo tisíce Súdánců k útěku ze země. V roce 1996 byla podepsána mírová smlouva mezi vládou a dvěma povstaleckými skupinami na jihu, ale boje pokračovaly. Při mírových rozhovorech v roce 1998 vláda souhlasila s mezinárodně kontrolovaným hlasováním o samosprávě na jihu, ale datum nebylo stanoveno a rozhovory nevedly k příměří. Od konce 90. let 20. století kontrolovala většinu území jižního Súdánu Súdánská lidová osvobozenecká armáda (SPLA).

V roce 1996 se v zemi konaly první volby po sedmi letech. Zvítězil v nich prezident Bašír, ale proti jeho vítězství protestovaly opoziční skupiny. Předsedou Národního shromáždění byl zvolen Hassan al-Turabi, šéf fundamentalistické Národní islámské fronty (NIF), která má vazby na prezidenta Bašíra. V roce 1998 byla zavedena nová ústava, která umožnila systém více stran a svobodu náboženského vyznání. Když však Národní shromáždění začalo omezovat pravomoci prezidenta, Bašír vyhlásil výjimečný stav a práva byla opět zrušena.

 

Pokusy o ukončení občanské války zahrnovaly četné diskuse, příměří a dohody, ale přinesly jen malý úspěch až do roku 2005, kdy válečný konflikt ukončila Komplexní mírová dohoda. Ta také udělila jižnímu Súdánu poloautonomní status a stanovila, že za šest let se bude konat referendum o nezávislosti jihu. Výsledky hlasování, které se konalo v lednu 2011, se drtivou většinou vyslovily pro nezávislost a Jižní Súdán byl 9. července 2011 vyhlášen nezávislou zemí.

Současnost

V dubnu 2019 byl sesazen súdánský prezident Umar al-Bašír, který vládl Súdánu téměř 30 let. Prezident Umar al-Bašír se chopil moci vojenským převratem v roce 1989. Byl znám jako autoritářský a přísný vládce. Mezinárodní trestní soud (ICC) ho obvinil z válečných zločinů během konfliktu v Dárfúru.

Od pádu Umara al-Bašíra vládne Súdánu Suverénní rada, vojensko-civilní orgán, který je nejvyšší mocí přechodné vlády. V čele kabinetu stojí civilní premiér Abdalla Hamdok.

V říjnu 2020 uzavřel Súdán dohodu o normalizaci diplomatických vztahů s Izraelem, v rámci této dohody Spojené státy vyřadily Súdán z amerického seznamu státních sponzorů terorismu.

Současná vláda se snaží o přechod k demokracii.

Meroe pyramids in the sahara desert Sudan_.jpg