Turecká, nebo arabská káva?

Aktualizováno: 19. 10.

Káva, kafe, kafíčko, to dobře známe. Pijeme ji skoro všichni. Je to náš životabudič, neškodná droga, skvěle chutná, a když je dobře připravená, tak je i velmi zdravá. Čas s kávou je příležitost pro chvilku pro sebe, posezení s přáteli, obchodní schůzku nebo jakoukoliv jinou společenskou příležitost. Víte ale, kde se vzala? Jaké jsou její tradiční přípravy a recepty?

Na světě je dnes nejrozšířenější italský způsob přípravy kávy, jehož základem je silné a výrazné espresso, od něhož se odvozují další oblíbené kávové speciality, jako cappuccino, macchiato, café latte, americano, lungo a další.


Italové dovedli přípravu kávy k dokonalosti. Historie tohoto nápoje je ale mnohem starší, tak se pojďme posunout na východ a podívat se na to, odkud se káva vzala a jak se připravuje v arabském světě.


Turecká, arabská nebo damašská káva? Víte, kterou pijete


Za vším hledejte arabský kávovník, u něj to začalo. Nejdříve šlo o divokou rostlinu, jejíž původ bychom našli v oblasti dnešní Etiopie, Keni a Súdánu ve východní Africe. Stálezelený keř až strom dorůstá do výšky 5–8 metrů, má zploštělé větévky a řapíkaté listy. Nás ale samozřejmě nejvíc zajímají plody, až 16 mm dlouhé a 14 mm široké peckovice.


Existuje legenda o pasáčkovi koz Chálidovi, který si všiml povzbudivých účinků kávových zrn na kozy, o něž se staral. Jestli se zakládá na pravdě, nevíme, ale co víme, je fakt, že káva se jako nápoj rozšířila teprve v 15. století, a to právě v arabském světě.


Odtud se pak začala obchodovat do Indie, kde byly zakládány kávové plantáže a až v 17. století se odtamtud dostala do Evropy, konkrétně do Benátek, kde pak vznikly první evropské kavárny.


Arabská káva je tedy pojem, protože v Arábii se skutečně káva začala konzumovat jako první na světě. Když si dnes v arabském světě objednáte kávu, nejspíš se vás zeptají, jestli si dáte tureckou, nebo instantní. Místní to ale pro cizince schválně zjednodušují, protože dělení je složitější.


Turek

Ne, nemyslím českého turka. Ten má s tradiční přípravou máloco společného. Turecká káva je způsob přípravy, kdy velmi jemně namletou kávu nasypete do nádoby zvané džezva s množstvím cukru (víte, že slovo cukr je arabského původu?) podle chuti a zalijete studenou vodou.

Směs pak necháte třikrát zpěnit a mezitím odebíráte pěnu do předem připravených a nahřátých šálků. Poté kávu opatrně naléváte, aby „lógr“ zůstal v džezvě. Arabská káva v džezvě je zapsána v seznamu UNESCO jako nehmotné kulturní dědictví.


Tento druh ale vychází z kávy, která se dnes správně říká damašská. A pozor příprava arabské kávy v džezvě patří k těm vůbec nejstarším způsobům přípravy kávy na světě!


A jak vůbec taková džezva vypadá? Je to nezaměnitelná nádoba kónického tvaru opatřená dlouhým rovným držadlem. Nádobka bývá měděná, z vnitřní části potažená cínem, směrem nahoru zúžená, ale zakončená širším límcem, aby v ní káva mohla pěnit, ale nepřekypěla. Podle toho, kolik lidí z ní chce hostitel pravidelně obsluhovat, si může opatřit džezvu na 4, 6 nebo 12 šálků kávy.


Damašek - arabská káva s kardamomem

Když si v arabském světě objednáte damašskou kávu, budou vás buď považovat za velké znalce, nebo nebudou vědět, o čem mluvíte. U mladé generace se totiž vžil název turecká káva i pro tento styl.


Způsob přípravy je stejný jako u turecké kávy, ovšem s tím rozdílem, že s kávovým zrnem je rozemleto i koření kardamom, který dává nápoji výraznou a neodolatelnou chuť a vůni a skvěle zvýrazňuje chuť samotné kávy.


Pokud si nejste jisti vhodným poměrem kardamomu k namleté kávě, můžete si rovnou koupit kávu s kardamomem a prostě to zkusit – nejvýraznější chuť nabízí nápoj se 40 % koření, ale není od věci začít třeba s 5 nebo 15 %. Na kořeněnou kávu přece jen není Evropan zvyklý a mohlo by ho to hned v začátku odradit.


Mimochodem – kardamom se do kávy nedává jen kvůli výjimečné chuti. Výrazně totiž dokáže prospět i lidskému zdraví. Umí například podpořit správnou funkci trávicího systému, ulevuje od stresu a únavy, pomáhá při bolestech v krku a zajistí i osvěžení dechu.


Arabská káva s kardamomem


Arabská káva s kardamomem, respektive damašská káva, je lahůdka, kterou si buď zamilujete, nebo ji navždy proklejete (aspoň v duchu, abyste neurazili) a už nikdy nevypijete. Kardamom coby koření z ní totiž udělá aromatický a chuťově výrazný nápoj, na který v Evropě nejsme zvyklí.


Kardamom jako takový je příbuzný zázvoru, takže si nejspíš umíte aspoň trošku představit, jak chutná. Jde o chuť kořenitou, nasládlou, s nádechem citrónu.

Koření do kávy v arabském světě patří a například v Egyptě je kardamom jen základ. Do kávy se tady k němu často přidává i hřebíček a muškátový oříšek. V Saúdské Arábii zase dávají přednost hřebíčku se šafránem.


Arabská káva: příprava je rituál, který se neokouká


Arabská káva se nepodává jen v restauracích nebo kavárnách, ale i v domácnostech jako tradiční uvítací ceremoniál hostů a při rodinných setkáních.


Rodinná návštěva, přátelé, obchodní setkání, postní měsíc Ramadán nebo třeba oslava svátků Eid. To všechno jsou příležitosti, u kterých arabská káva nesmí chybět. Překvapit vás ovšem může její servírování do skutečně miniaturních šálků (findžánů), které se navíc plní jen zhruba do poloviny – to proto, že se předpokládá, že jich host vypije více než jeden. Zpravidla si dá asi tři.


  • Arabská káva se připravuje tak, že se ještě syrová kávová zrna upraží těsně před vařením a pak se většinou spolu s kardamomem a bez cukru vaří a nalévá ze zdobných konvic do malých kalíšků bez oušek.

  • Host, který kávu přijme, vypije a pak položí kalíšek na stůl, si tím říká o přidání. Pokud již další porci nechce, před položením kalíšku s ním v ruce lehce zakroutí.

  • Podle intenzity pražení může být takto připravená káva světle žlutá, hnědá nebo černá. Obvykle se k ní podávají datle nebo jiné sladkosti.

  • Dnešní arabské rodiny tuto kávu připravují do termosek, aby byly vždy připraveny pro předem neohlášenou návštěvu.


Arabský kávovník


Věděli jste, že kávovník arabský (Coffea arabica) je vlastně pokojovka? Tato kráska se mezi ostatními pokojovými rostlinami ale vyjímá svými plody, jimiž jsou – hádáte správně – kávové bobule.


  • Arabský kávovník není na pěstování nijak extra náročný. Stačí mu mírně kyselejší substrát bohatý na živiny, rozptýlené světlo, teplota 20–25 °C, k tomu pak pravidelná zálivka a hnojení. Na zimu uvítá teploty 15–20 °C. Po třech letech se začnou na svět drát kávové bobule, jimž předcházejí voňavé bílé květy.

Arabský kávovník má svůj původ v Africe (konkrétně v oblasti dnešní Etiopie), kde dorůstá do výšky několika metrů. Nejlépe se mu daří v nadmořských výškách 1 000–3 000 m n. m., především ve skalnaté a sopečné půdě. S dobrou péčí se arabský kávovník dožije několika desítek let, ale je třeba počítat s tím, že největší úroda přichází až při stáří 5–6 let.

230 zobrazení

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše